Organizace Globe Health Organization1 uznala významné globální prvky nebezpečí smrti, jako jsou: hypertenze a také cholesterol; užívání tabáku i alkoholu; podváha a také nadváha; nízká spotřeba ovoce a zeleniny; fyzická nečinnost; nedostatečná voda a také hygienická centra; nedostatečné zdraví a rizikový sex.
Odhaduje se, že do roku 2020 budou nepřenosné nemoci, kterým lze předcházet, zcela jistě odpovědné za ~ 70 % úmrtí.1 WWW shrnul rozdíl mezi veřejným chápáním a realitou této situace pro národy s nízkými a středními příjmy jako „ kardiovaskulární onemocnění, mrtvice, rakovina, diabetické problémy a také různá další chronická onemocnění jsou obvykle považovány za závažné problémy veřejného zdraví právě v zemích s vysokými příjmy. Ve skutečnosti se jen 20 % úmrtí na chronická onemocnění vyskytuje v zemích s vysokými příjmy, zatímco 80 % se děje v zemích s nízkými a středními příjmy“.
Péče o tyto zdravotní hrozby je složitá, protože konkrétní nebezpečí, která postihují jednotlivé národy, se mění jak s časem, tak s úrovní národního rozvoje.
Zatímco výskyt přenosných nemocí vyplývajících například ze špatného vodního systému a také kanalizační terapie může být typicky snížené renovacemi ve špičkové kvalitě zařízení v dané zemi, podobných snížení u nepřenosných nemocí, jako je obezita, kardiovaskulární onemocnění a také cukrovka, lze dosáhnout pouze úpravami wellness praktik jednotlivců. Protože1 „modifikace chování zpočátku potřebuje uznání“ (str. 103), musí být změny chování potřebné k dosažení snížení úmrtnosti na infekční i nepřenosné nemoci podloženy zlepšením stupně odbornosti sousedů ohledně důvodů a prevence těchto onemocnění.
Nyamwaya4 navrhl, že účinné léčby byly takové, které zastavily šíření nemocí s pokrokem v řádném chápání, schopnostech a myšlení směrem ke zdraví, zatímco Dobbins et al5 navrhli, že dlouhodobého zlepšení zdraví a kondice by bylo dosaženo rozvojem rutin v průběhu dětství, které by určitě vydrží až do dospělosti.
Ačkoli existují důkazy o tom, že znalosti a také chování vytvořené v průběhu dětství se přenášejí přímo do jejich dospělosti6, organizace Globe Health Organization1 varovala, že až doteď byly obavy o zlepšování odbornosti v oblasti zdraví, „informace o hrozbách, nebezpečných prvcích a nejistotě ze své podstaty těžko interagovat“
Zpráva meziagenturní pracovní síly OSN7 ukončila „zapojení do sportovních aktivit má značné fyzické přínosy, přispívá ke schopnosti lidí vést dlouhý a zdravý život, zlepšuje pohodu, prodlužuje délku života a snižuje pravděpodobnost řady významných nepřenosné nemoci“.
Existují silné důkazy8 pro využití cvičení jako léčby široké škály nemocí, jako je vysoký krevní tlak, cukrovka a také srdeční problémy. I když se doporučení týkající se povahy a úrovně cvičení, které je požadováno pro dosažení zdravotních výhod, liší,5 Světová organizace pro wellness6 uvedla, že u většiny lidí lze mnoho zdravotních a wellness výhod „získat alespoň za 30 minut cvičení“.
kumulativní mírná fyzická aktivita denně“ Organizace spojených národů Job Force7 určila další výhody, pokud bylo cvičení přijato ve formě sportu, protože zapojení do sportu může zvýšit úroveň sebevědomí, sebedůvěry, síly, týmového úsilí i techniky. Task Force7 také zabalila „sport má přirozené místo ve vzdělávání a učení, ať už je používaná technika oficiální, neformální nebo příležitostná“ (str. 8). Fotbal je celosvětově jednou z nejpopulárnějších sportovních aktivit, takže není divu, že několik organizací ve skutečnosti využilo aktivity založené na fotbale ke zvýšení porozumění a řešení nemocí po celém světě.
Tyto fotbalové aktivity se však ve skutečnosti primárně soustředily na rozpoznávání HIV/AIDS, vzdělávání i prevenci, a také opravdu málo intervencí12 bylo analyzováno z hlediska výkonu.
Účelem této práce bylo vyvinout a realizovat interaktivní, wellness vzdělávací a vzdělávací program pro děti žijící na území v Africe, který obsahoval informace o příčinách a prevenci nakažlivých a nepřenosných stavů; měřit změny v chápání zdraví dětí v souladu s prováděním programu; a vyhodnotit přijatelnost programu účastníky.
Přístupy. Celkově se jednalo o 3letý projekt, jehož primární složkou byla 10měsíční přidružená studie s léčbou a také kontrolními skupinami, které poskytovaly 11týdenní vzdělávací program wellness založený na fotbale s názvem „Fotbal pro wellness“.
Stanovení cílů. Primárním cílem bylo zvýšit povědomí o příčinách a strategiích prevence přenosných a nepřenosných nemocí. Cílem bylo vyvinout 11 zdravotních sdělení založených na rizikových faktorech identifikovaných Světovou zdravotnickou organizací1, které by mohly být prezentovány dětem ve fotbalovém prostředí.
Počáteční hodnocení.Během dubna a června 2007 se v Curychu konaly dvě diskusní skupiny složené z lékařů, výzkumníků a zástupců vládních a nevládních organizací v Africe, aby prodiskutovaly, kterých 11 zdravotních sdělení by mělo být zahrnuto do programu a ve které africké zemi by měla být intervence provedena. Cílové skupiny potvrdily současnou relevanci specifických rizikových faktorů identifikovaných Světovou zdravotnickou organizací, ale doporučily přidat na seznam „používání ložních sítí“ k prevenci šíření malárie a horečky dengue a „respekt k dívkám a ženám“ ke snížení šíření pohlavních nemocí.
V této fázi byla jako možná místa pro intervenci identifikována řada zemí v Africe.
Cílení na publikum. Konečný výběr prostředí pro intervenci vycházel z kompromisu mezi prevalencí přenosných a nepřenosných onemocnění v oblasti; dostupnost místní organizace s dostatečnými zkušenostmi pro poskytování programu zdravotní výchovy založeného na fotbale; přístup k vhodné skupině mužů a žen, kteří plynule ovládali místní jazyk, znali místní zvyky a praktiky a mohli být vyškoleni jako instruktoři/koučové pro program. Dalším hlediskem byla dostupnost škol, které by mohly intervenci podpořit, ale které nebyly zapojeny do jiných zdravotnických intervencí